Pošeptej do vlasů 8.díl

22. listopadu 2007 v 18:23 | Jana a Katy |  Pošeptej do vlasů
Ráno, když se probouzím, mám pocit, že mě někdo pozoruje. Pomalu otevřu oči a podívám se kolem sebe. A vedle sebe vidím ležícího Yua, který se opírá o ruku a kouká na mě. Usměju se na něho a pozdravím " Dobré ránko" "Dobré ráno" oplatí mi pozdrav a k tomu přidá i polibek. Pak se odtáhne a pozoruje mě. Vlastně až teď si uvědomím, že ho vidím poprvé nenalíčeného, ale i tak vypadá pořád dost dobře. "Co je?" zeptám se ho když na mě hledí. " Nic… Jen ty tvoje oči." Odpoví mi. Až teď mi dojde že nemám čočky. " Jo, jsou krásně modrý." Řeknu ironicky s úšklebkem. " Ne, vážně jsou krásné. Vypadáš jako anděl." " No právě" odpovím mu a už se zvedám, že půjdu k sobě do pokoje, když mě vezme za pas a povalí mě na postel a převalí se na mě. Usměje se na mě, já mu prohrábnu prsty vlasy a začneme se dost divoce líbat. Ale když mi začal zajíždět pod košilku, zarazila jsem ho. Nechápavě se na mě podíval, dala sem mu putu na nos a řekla jsem mu

" Ještě ne." On se na mě smutně podíval a odvalil se. Vstanula jsem a odešla jsem k sobě do pokoje. Tam jsem na sebe hodila kraťasy a tričko, čočky sem si nedávala a pádila si to do kuchyně připravit něco k jídlu.



Nikdo ještě dole nebyl, tak sem uvařila pro všechny kafe a chystala jídlo. Slyším jak jde někdo ze schodů. Otočím se a na židli k pultu v kuchyni si sedá Yu. Usměju se na něho a otočím se zpět. Pak ke mně přišel a obejmul mě zezadu kolem pasu a políbil na krk. " Copak to tu vyrábíš princezno?" zeptal se mě.

" Dělám snídani, abys můj princi neumřel hlady a ostatní taky. A běž si sednout, jinak nás někdo uvidí." Řeknu mu a zadkem do něho žduchnu. " Noa? Chci, aby všichni věděli že si moje." Řekne, políbí mě a jde si zas sednout. Za chvíli přišli i ostatní. Katy úplně zářila štěstím. Pořád se na sebe usmívají a dotýkají se. Musím s ní pak pokecat a probrat včerejšek.



Všichni si sednou do obýváku. Katy mi pomůže donést vše do obýváku. Všichni zabrali celou sedačku a Yu křeslo. Katy si sedla na Strifyho. " Jako vy jste dobří, a kde si mám teď sednout já? Na zem?" zeptám se jich a stojím u křesla. Najednou se Yu natáhne a stáhne mě k sobě na klín. A dá mi pusu do vlasů. " Tady budeš sedět" řekne mi. Podívám se na ostatní a ti málem chytají oči po zemi. Katy se na mě usměje a mrkne. Potom zachytím Lumiho smutný pohled. Musím si s ním pak promluvit. Natáhla jsem se pro rohlík a chtěla si už kousnout, když v tom mi ruku chytil Yu a ukousl mi půlku. " Hej vem si svůj" řekla jsem mu a dala mu malý pohlavek. Ten se na mě podíval přivřenýma očima a dělal uraženého. Všichni se začali smát. Jen se natáhne pro rohlík a nevšímá si nás.



" Hej Em, na tobě je něco jiného." Ozve se Strify.

" Jn… nemám čočky." Řeknu mu.

" No fakt! Tý jo ty máš modrý oči." Řekne dost překvapeně Kiro.

" Jo mám. A už neřešte mě a moje oči a řekněte mi co budeme dneska dělat?" zeptám se jich.

" No budeme muset na zkoušku, tak jestli chcete jít s náma tak můžete." Řekl Strify.

" Jasně že chceme" odpoví i za mě Katy a políbí ho. Podívám se na Yua a ten mě pohladí po noze a chytí z ruku.

" A za jak dlouho vyrážíme?" zeptám se.

" Asi za hoďku" odpoví mi Yu.

" Oka, tak já se jdu převléct." Řeknu a zvedám se.



Příjdu do pokoje a sundám si tričko a kraťasy a zůstanu jen ve spodním prádle. Otevřela jsem si skříň a zalezla do ní si vybírat co si vezmu na sebe. Najednou mě někdo polechtá.

" Aaaaa" zařvu a otočím se. Tam se smíchy svíjí Yu.

" No haha, fakt vtipné." Řeknu mu naštvaně.

" No tak, princezno nezlob se. Nemohl sem odolat." Řekne mi a hodí na mě smutný kukuč. Obejme mě a zahledí se mi do očí.

" Pust mě. Musím se oblíct jinak to nestihnu." Řeknu mu a vymaním se mu z obětí.



Otočím se a nahnu se do skříně. On ke mně zezadu přistoupí a chytne mě za boky a přitáhne si mě k sobě (já jsem pořád ohnutá do skříně) a hladí mě po nich. Musí to vypadat fakt jak kdyby sme to spolu dělali. :D A to mi potvrdí i Katy, když vpadne do pokoje a vidí Yua jak je na mě přilepený a já jsem v předklonu.

" Ježiš! Pardon!" vyhrkne ze sebe snad až na játrech červená Katy a zabouchne dveře. Já se začnu smát a Yu se ke mně přidá. Vytáhnu si bokovky a červené tričko s černým ďáblíkem. Yu mě pustí a já se začnu oblíkat.



" Sluší ti to," pochválí mě " ale víc ti to slušelo před tím." Doplní a políbí mě.



Sejdeme dolů a můžeme vyrazit. Katy, když nás uvidí zrudne a já to radši nekomentuju. Jdeme tam pěšky protože je to prý kousek…



Pokráčko příště a pište komentáře díky



Jana
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama